Kategorie článků
Nejnovější články
- Podrobnosti
- Zobrazení: 2810
Trasy 22. ročníku JCM
Vážení závodníci,
trasy letošního závodu jirkovského Crossmarathonu budou mít tvář, jakou můžete vidět v sekci Trasy.
Plánování a zveřejnění tras podléhá schválení majitelů pozemků a následně příslušnými úřady. Vzhledem k rekonstrukci mostu přes přivaděč v Jirkově je pravděpodobné, že letos dojde k úpravě trasy běžců marathonu a půlmarathonu. Je možné, že bude nutné vést začátek trasy přes sídliště. Nicméně vše dáme vědět včas.
Jiří Černer – Červenáček – velitel závodu a vedoucí jirkovských tomíků
- Podrobnosti
- Zobrazení: 1701
Závod pohledem první ženy
„Pořád někoho dobíháš. Zatím je to dobrý,“ říká mi v úvodní zahřívací pasáži vedoucí podél přivaděče Zdeněk, který mě doprovází na kole.
Sluníčko, jasná obloha a z ní se linoucí zvuk vrtulí. Připadám si tu dnes skoro jako na Pražském mezinárodním maratonu :-). Neběží se mi úplně nejlépe. Tuhé nohy zvedám stěží. Jako kdyby byly přilepené k rozteklému asfaltu.
Největší stoupání na Lesnou však zvládám docela dobře. Cítím v nohách sílu. Tady by se určitě líbilo i Ondrovi Fejfarovi. Budu ho sem muset pozvat na některý z dalších ročníků ;-). Předbíhání cyklistů v kopci potěší. „Po svých to jde líp.“ Teď ano, ale pak se to obrátí…
- Podrobnosti
- Zobrazení: 2115
Kvítek lípy v kelímku s ionťákem
Milí sportovní přátelé,
rád bych vyjádřil dojmy z dnešního Jirkovského crossmaratonu (9. 6. 2018), jenž jste pořádali. Sportovní výkon si nechám pro sebe☺, ale nemohu pomlčet o samotném závodu. Zaprvé jsem přesvědčen a nejsem sám, že vložné 200 Kč nemůže pokrýt ani základní náklady, a co člověk za ně získá, to tuto částku vysoce převyšuje. Vždy mě překvapí, co všechno obdrží každý závodník v cíli, ty s láskou připravené poživatelné i nepoživatelné upomínkové předměty. Klobouk dolů.
Pro účastníka je vedle trati (značení hodnotím známkou A++) důležité občerstvení. Zastavil jsem všude, všude jsem našel, co bylo třeba (snad jen ta živá voda při přibližování se k cíli se asi nikde nedá sehnat…). Dva postřehy: čistě dámská obsluha na louce nad vískou Zákoutí se o mě postarala jako o nemluvně, už jsem moc nekomunikoval, ale děvčata pochopila, co je třeba, a zase mě vrátila do hry. A druhý postřeh: občerstvení v obci Blatno, kde se mi milá paní, jako pohádková babička, omlouvala, že do kelímku s ionťákem spadnul květ lípy. Obávám se, že takový zážitek, i když si budu sebevíce přát, se už nebude opakovat. Můj obdiv a uznání patří všem soutěžícím, od té nejmenší holčičky, co statečně zdolávala stoupání na Lesnou, až po neúnavné vytrvalce kmetského věku, kteří jsou těmi nejtěžšími soupeři. A bylo fajn, že jsme se míjeli na trati s cyklisty, člověk s nimi prohodil pár slov, někde jsme se viděli i vícekrát a dokonce se našla příležitost na probrání vzájemných dojmů. Nejsem chrt, medaili nezískám, ale o to větší mám radost z kolegiality a podporování se na trati.
Omlouvám se za delší projev, jsem zvyklý vychovávat studenty k psaným projevům.
S díky celému sympatickému organizačnímu týmu
Jan Šístek, Praha 7
